2.8 KiB
Jevy mezi pevnýma tělesama a kapalinama
Zakřivení kapaliny u stěn nádoby (voda se “lepí na stěnu” a je tak dutá, rtuť se zase snaží stěny dotékat co nejméně)
\vartheta - stykový úhel
p_k=\frac{2\sigma}r - kapilární tlak
p_h=\rho gh - hydrostatický tlak
p_h=p_k - rovnováha v kapiláře
h=\frac{2\sigma}{\rho gr} - výška kapiláry
dutý → stykový úhel $\vartheta\lt90\degree\Rightarrow\vartheta\lt\frac\pi2$
vypuklý → \vartheta\gt90\degree
F_1 - síla od částic kapaliny
F_2 - síla od částic nádoby
F_3 - síla od částic vzduchu
F_G - tíhová síla
$F_1,F_2\gg F_G,F_3$
Velikosti sil F_3 a F_G jsou zanedbatelné
Rovnovážný stav ← F_V kolmá k povrchu kapaliny
Výsledná síla směruje ven → dutý povrch
Výsledná síla směruje dovnitř → vypuklý povrch
Skleněná nádoba
S vodou
S rtutí
Kapiláry
Zakřivení povrchu kapaliny u stěn v úzkých rourkách, u kapek a bublin způsobuje, že výslednicí povrchových sil je nenulová síla působící kolmo k povrchu kapaliny.
Kapilární elevace
Zvýšení volné hladiny vody v kapiláře.
Deprese
Snížení volné hladiny rtuti v kapiláře
Tlak
$p_k=\frac{2\sigma}r$
r … poloměr kapiláry
Vyvolán výslednicí povrchových sil F_V působící kolmo k obsahu průřezu S kapiláry.

Výška hladiny
Výška hladiny kapaliny v kapiláře h je dána rovnováhou kapilárního a hydrostatického tlaku.
$p_k=\frac{2\sigma}r$
$p_h=\rho gh$
$p_k=p_h$
$\frac{2\sigma}r=\rho gh$
$h=\frac{2\sigma}{\rho gr}$
Zvýšení hladiny je nepřímo úměrné poloměru kapiláry
Příklady
Jaký je vnitřní průměr kapiláry, vystoupí-li v ní voda do výšky 2cm nad volnou hladinu vody v širší nádobě?
\sigma=73mNm^{-1}
$\frac{2\sigma}r=\rho gh$
$r=\frac{2\sigma}{\rho gh}$
$r=\frac{27310^{-3}}{110^{6}10210^{-3}}$
$r=\frac{146}{2*10^7}$
r=73*10^{-7}
d=1.5mm
Jaký tlak má vzduch v kulové bublině s průměrem 1\micro m v hloubce 5m, je-li atmosferický tlak $1000hPa$
\sigma=73mNm^{-1}
$p=p_h+p_k+p_a$
$p_h=h\rho g$
$p_k=\frac{2\sigma}r$
p_a=1000hPa=10^5
$p=h\rho g+\frac{2\sigma}r+10^5$
$p=510^310+\frac{27310^{-3}}{0.510^{-6}}+10^5$
$p=510^4+10^5+292*10^3$
p=442*10^3Pa






