vault backup: 2021-11-04 20:25:12

notes/.obsidian/graph.json

@@ -88,6 +88,6 @@
   "repelStrength": 10.2352941176471,
   "linkStrength": 0.458823529411765,
   "linkDistance": 240,
-  "scale": 0.28548580833377807,
+  "scale": 0.3414744101388243,
   "close": false
 }

notes/.obsidian/plugins/obsidian-activity-history/data.json

@@ -12,8 +12,8 @@
   "checkpointList": [
     {
       "path": "/",
-      "date": "2021-11-01",
+      "date": "2021-11-04",
-      "size": 73717
+      "size": 75861
     }
   ],
   "activityHistory": [
@@ -143,6 +143,14 @@
         {
           "date": "2021-11-01",
           "value": 16800
+        },
+        {
+          "date": "2021-11-02",
+          "value": 0
+        },
+        {
+          "date": "2021-11-04",
+          "value": 2144
         }
       ]
     }

notes/.obsidian/plugins/obsidian-excalidraw-plugin/data.json

@@ -32,5 +32,5 @@
   "drawingOpenCount": 0,
   "library": "{\"type\":\"excalidrawlib\",\"version\":1,\"library\":[]}",
   "patchCommentBlock": false,
-  "imageElementNotice": true
+  "imageElementNotice": false
 }

notes/ech/Mendělejev.md

@@ -17,4 +17,6 @@ tags:
 - v jeho době známo 56-63 prvků
 - 1869 - přednáška - vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonových čísel
 - 1869 - vydává "Základy chemie" - soustava prvků, periodický zákon
-- roku 1870 doplněna o volná místa pro dosud neobjevené prvky (např. Ga, Sr, Ge...)
+- roku 1870 doplněna o volná místa pro dosud neobjevené prvky (např. Ga, Sr, Ge...)
+
+![](Pasted%20image%2020211104192915.png)

notes/ech/Vazby.md

@@ -8,4 +8,60 @@ Vazebná energie je energie, která se uvolní při vzniku vazby.
 Disociační energie je energie, kterou musíme dodat pro přerušení vazby.
 Vazebná a disociační energie jsou až na znaménko stejně velké.
 
-Čím je vazba pevnější, tím větší je hodnota vazebné energie.
+Čím je vazba pevnější, tím větší je hodnota vazebné energie.
+
+![Ionic character](Pasted%20image%2020211104184318.png)
+
+## Podmínky reakce
+1. Aby prvky reagovali, mají nějaký počet elektronů navíc, nebo naopak míň, k nějakému stabilnímu stavu.
+2. Atomy musí být dostatečně blízko.
+3. Musí narazit určitou energii.
+4. Musí narazit z určitéhu úhlu.
+
+![](Pasted%20image%2020211104190858.png)
+
+Elektrony atomů se začnou přitahovat jádrem, jakmile jsou dostatečně blízko (Bond length), začnou se jádra odpuzovat, a tak začne vibrovat kolem té vzdálenosti (liší se mezi molekuly).
+
+## Kovalentní
+$\Delta X < 0.4$
+```ad-note
+title: Poznámka
+$\Delta X$ znamená rozdíl elektronegativity
+```
+Stejný atomy, každý dá jeden elektron.
+Málo reaktivní.
+## Polární-kovalentní
+$0.4 < \Delta X < 1.7$
+Elektronegativnější atom si přitáhne elektrony k sobě, ale stále sdílí atomy s druhým atomem.
+Výsledná molekula proto vypadá že má na jiných koncích jiný náboj
+Na straně X je pozitivnější - $\delta+$
+Na straně Y je negativnější, protože si Y přitáhlo více elektronů - $\delta-$ - částečný záporný náboj (není přebitek jednoho celého elektronu, ale většinu času je více elektronů).
+
+Molekula je reaktivní, chová se jako magnet.
+## Iontová
+$1.7 < \Delta X$
+Jádro Y zcela utrhne elektron od X. X přijde o elektron, a Y má více elektronů
+X je proto pozitivní - kationt
+Y je proto záporný - aniont
+
+Typické u solí. Atypické u organických látek.
+
+Narozdíl od kovalentní vazby není jedna fyzická částice.
+
+![](Pasted%20image%2020211104192629.png)
+
+Krystalová mřížka. Střídá se kationt a aniont.
+## Kovová
+![](Pasted%20image%2020211104184619.png)
+ ### Typy kovových mřížek
+ ![](Pasted%20image%2020211104184638.png)
+ ## koordinační kovalentní vazba - Donor-akceptorová
+ ![](Pasted%20image%2020211104184700.png)
+ Jedna atom dodá všechny své valenční elektrony, druhá je pouze přijímá.
+ ![](Pasted%20image%2020211104184733.png)
+ ![](Pasted%20image%2020211104184740.png)
+ 
+ 
+ ## Van der Waalsovy interakce
+ ![](Pasted%20image%2020211104184802.png)
+